Dívka mezi stranami

Je to nějaká doba, co jsem dočetla Esenci Asli od Vojtěcha Skovajsy, a ačkoli jsem od té doby přečetla spoustu dalších knih, dojem z té jeho se mě stále drží. A protože se jedná o opravdu úžasnou knihu, rozhodla jsem se vám ji přiblížit ještě alespoň jednou prostřednictvím rozhovoru se samotným autorem. Vojtovi je pětadvacet let a nedávno mu vyšla jeho prvotina jménem Esence Asli. Pracuje v jazykové škole v Praze a má velkou slabost pro Indii a indickou kulturu, což se podepsalo právě na jeho knize. V Indii strávil dohromady asi devět měsíců a je vděčný za to, kolik se tam toho naučil. Jak dlouho se věnuješ psaní? Vždycky mě bavily slohovky, i když píšu dost pomalu a vždycky mi zabraly hodně času. Tuším, že první slohovky jsme ve škole psali, když mi bylo tak 10. Ale když pominu školu, tak asi v 17 jsem začal psát opravdu víc. V tu dobu jsem se na chvíli stal redaktorem filmových novinek na  topzine.cz . Pak jsem dlouho nic nepsal, jen jednu malou povídku a nějaké copywriti

Nebudu vám kecat, poslední měsíce to tady se články nevypadalo nějak dobře. Vždycky jsem napsala ten okecávací ve smyslu, jakože teď už to bude dobrý, protože mám chuť psát, ale všichni víme, že ta chuť mě opustila asi hodinu po vydání článku. (Proto v tomhle nic takového neuslyšíte.) Ale nikdy se mi nestalo, že bych za ten měsíc nevydala ani jeden článek. No, nechť historici zapíšou, že v říjnu 2019 se mi to povedlo a já opravdu nenapsala ani písmeno. Ale! Mám k tomu důvod! Konečně jsem se totiž rozečetla. Znáte to, čtecí krize čas od času přijde na každého knihomola. Mě navštívila někdy v půlce ledna tohoto roku a odešla teprve tak v první třetině října  s tím, že mi pohrozila, že se může kdykoli vrátit, kdyby se mi po ní stýskalo. Takže po těch devíti měsících, ze kterých jsem si odnesla desítky rozečtených sérií a několik nedočtených knih, které jsem vzdala občas v půlce, párkrát po padesáti stranách, jsem konečně chtěla číst. Říkám si, přišlo to fakt zajímavě, když jsem d