Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2017

Ivan Stuchlík: Bojím se rád.

Obrázek
Ivan Stuchlík je čtrnáctiletý autor hororových knih Nový spolužák a Dům naproti. Píše horory a jednou by se rád živil jako spisovatel.

Co v tobě vyvolalo pocit, který ti řekl, aby ses pokusil o to poslat tvou tvorbu do nakladatelství? Už odmalička jsem rád četl a pokaždé, když jsem tu knížku odložil, tak jsem snil o tom, že se jednou stanu slavným a uznávaným spisovatelem hororových příběhů. Obdivoval jsem svoje oblíbené autory, přemýšlel jsem, jak se asi cítí, když jim vyjde nové dílo anebo když třeba podepisují fanouškům autogramy a každý se s nimi touží vyfotit. Tak jsem se taky pustil do psaní. Napřed jsem svoje někdy jen dvacetistránkové povídky tvořil do sešitu, postupem času jsem se ale zlepšoval a tak jsem je začal psát do počítače. Když jsem trochu povyrostl, začal jsem si o vydávání zjišťovat informace, až jsem narazil na jedno nakladatelství, které takové služby zajišťuje za docela nízkou cenu. Hrozně mě nadchlo, že by se moje sny mohly stát skutečností, domluvil jsem se s ro…

Co se mi (ne)líbilo na Humbooku

Obrázek
I já vyrazila na Humbook. Po téměř půl roce čekání jsem se konečně dočkala. Ještě teď nemůžu uvěřit, že jsem tam doopravdy byla a dlouho budu rozdýchávat to, že tam znovu budu až za rok. Udělat tento festival dvakrát do roka mi vůbec nepřipadá jako špatný nápad. Tedy... minimálně dvakrát. Celý den začal opravdu neslavně. Kvůli brzkému vstávání - z Brna jsem odjížděla o půl šesté a nějaký čas zabralo dopravit se i tam - jsem rozbila skleničku a polila si tričko. Převlékání, uklízení... Autobus jsem stihla jen tak tak. Byla jsem naprosto mimo, že bych nejradši ihned zase usnula, ale nemohla jsem. Za pár hodin měl přece začít Humbook! Nevím, co za to mohlo, (jestli ta nedočkavost nebo nevyspalost) ale když jsem jela metrem, vedle mě seděla jedna žena, co mi připomínala blonďatou Bellatrix! Ehm... žádné halucinogeny neberu.  A když jsem konečně stanula před MeetFactory, byla jsem opravdu šťastná. Po asi půl hodině, kterou jsem strávila ve frontě, jsem dostala VIP tašku a mohla vejít dovn…

Bude ze mě učitelka?

Obrázek
Víte, má maminka i babička jsou učitelky, takže jsem od mala říkala, že jí budu taky. Jenže jsem velký rapl a poté, co jsem sestřenici rozplakala, když jsem ji zkoušela z angličtiny, jsem od tohoto snu odpustila. Jenže po hodině matematiky za mnou přišel spolužák a zeptal se mě, zda mu to vysvětlím. A tohle všechno začalo pouhým videohovorem přes Facebook.
Strašně se mi zalíbilo to, že někomu dokážu pomoct. Navíc mě opravdu těší, - nebudu lhát - když mě někdo poslouchá. A budu tedy klidně mluvit o odmocninách. Žádosti se nabalovaly a mě z toho šla hlava kolem. Za jeden den doučovat tři lidi? To už je moc! A tak mě jednoho dne napadla...
... studijní skupina! Budu všechny doučovat dohromady, sejdeme se u někoho doma a probereme látku před testem. Vždyť to je geniální! Zeptala jsem se pár spolužaček a nakonec místo nabídla i několika spolužákům, z nichž projevila polovina velký zájem. Ve facebookové skupině jsme si domluvili termín a doučování mohlo začít. Nikdy mě nenapadlo, že bych ně…