Dívka mezi stranami

Českým knihám jsem se dlouhou dobu vyhýbala a věřím, že tomu tak bylo u spousty z vás. Ačkoli sama ráda píšu, domácký trh jsem nijak nepodporovala. Na druhou stranu ale nemohu říct, že bych se nesnažila, knihám našich autorů jsem dala mnoho šancí a vždy mě čekalo jen zklamání. Minulý rok jsem ale objevila knihu Projekt Kronos od Pavla Bareše, která mě uchvátila ve všech ohledech. Když se mi tedy pár měsíců po přečtení tohoto úžasného díla ozvalo nakladatelství Backstage Books (vydávající pouze české autory) s nabídkou spolupráce, neváhala jsem a přijala ji. Jako první jsem si k recenzi zamluvila fantasy příběh Skryté národy od Martina Špatenky, jenž mě okamžitě zaujal svou obálkou a posléze i anotací. Hlavním hrdinou je student vysoké školy, Martin, který si užívá obyčejného a bezstarostného života. Se svými dvěma nejlepšími přáteli, Jakubem a Lenkou, se nebrání žádným dobrodružstvím. Jednoho dne si Martin začne všímat podivných přírodních úkazů, které jej najednou obklopuj

Netušila jsem, jak těžké bude znovu začít psát. Sedím v křesle obklopena knihami a hlavou mi víří miliony myšlenek, co vám chci sdělit, jenže mě nenapadají ty správné způsoby, jak je k vám dopravit.  Vy z vás, kteří mě sledujete na instagramu, asi znáte důvod. Jde o to, že jsem se zhruba na začátku tohoto roku začala učit na přijímačky na střední školu a asi mě to stresovalo víc, než jsem si byla ochotna připustit. Postupně jsem se začala dostávat do neskutečně velké čtecí krize, která zapříčinila to, že jsem přestala mít chuť o čemkoli psát. Zhruba měsíc jsem dokonce nebyla schopna ani nic vyfotit a vytvořit k tomu těch pár vět na instagram. Chtěla jsem psát, musela jsem psát, měla jsem spoustu deadlinů na recenze, ale zkrátka jsem nemohla. Nešlo mi sednout k tomu počítači a začít něco ťukat do klávesnice. Ze začátku za to mohl jen ten stres z přijímaček, ale ani ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla výsledky a opadl ze mě, ke mně chuť psát zázračně nepřicupitala. Přestalo se