Naposledy mezi stranami?

Naposledy vás zdravím u nového článku na tomto blogu.

Slíbila jsem si, že budu stručná, a nebudu pociťovat moc nostalgie, ale už teď vím, že se ani jedno nesplní. Už spoustu měsíců jsem měla pocit, že je něco špatně. Chyběla mi motivace i inspirace, častokrát jsem se dostávala do strašných čtecích krizí a všechno tohle mě postupně přestávalo naplňovat. Abych byla upřímná, chvíli jsem měla pocit, že je tahle kapitola mého života pryč.

Ale potom jsem si uvědomila, že psaní a knihy pořád miluji, jenom už mě nebaví o tom povídat v takové formě, v jaké jsem to dělala dosud. Chtěla jsem místo knížek ostatních více mluvit o těch svých, byť ještě žádná z nich nevyšla, publikovat krátké úryvky nebo povídky, a vůbec... začít znovu.

A tak jsem se jednoho nedělního rána probudila, sedla si k notebooku a zakoupila si doménu a hosting. Jen tak zničehonic jsem udělala věc, o které jsem přemýšlela víc než rok, ale pořád jsem nebyla schopná se k ní odhodlat, protože jsem se bála. Hodiny a hodiny jsem strávila u ladění designu, myslela jsem, že vypustím duši, ale nakonec se mi to podařilo a mně pod rukama vzniklo nové místo, kde je prostor pro všechno to, co miluju. 

Takže mi dovolte vás odkázat právě tam. Nepřijdete o nálož knižních doporučení ani odstrašujících recenzí, naopak, můžete se těšit na mnohem víc. Plánuji spoustu nových projektů, rubrik a dalších věcí, a i když mě zatím děsí, že po tolika letech vlastně začínám znovu, jsem zároveň neskutečně šťastná. 

Doufám, že spolu vytvoříme místo ještě lepší, než kdy bylo tohle. A děkuji. Za všechno.

Sára