Přeskočit na hlavní obsah

Když jste každý den někdo jiný | Den co den

Knihu Den co den jsem hrozně dlouho odkládala. Možná kvůli tomu, že mě sama o sobě nijak nelákala a dostala se ke mně vlastně trochu omylem, nebo kvůli tomu, že jsem viděla film a ten jsem ani nedoukoukala. Ať už tak či onak, knihu jsem měla v knihovně rok a půl a už jsem si začínala myslet, že se k ní nikdy nedostanu. Potom jsem ale na svém instagramovém účtu zorganizovala první květnový víkend maraton knižních restů a rozhodla jsem se, že knize přece jen dám šanci.


Představte si, že jste každý den někdo jiný. Nemáte vlastní jméno, tělo, rodinu, den za dnem se stáváte jiným člověkem a ten člověk na den jakoby zmizí. Přesně tohle se totiž děje hlavnímu hrdinovi této knihy. Šestnáct let svého života se každé ráno probudí v těle někoho jiného a musí se snažit, aby žil co nejvíce jako on. Nezasahuje do toho, co jeho hostitelé dělají, jak se chovají... Až do chvíle, kdy potká Rhiannon. V tu chvíli se totiž rozhodne, že mu nestačí jen navštěvovat životy jiných, touží žít svůj vlastní.

Ze začátku jsem se do knihy vůbec nemohla dostat. Připadala jsem si trochu zmateně, čtení mě nebavilo a každá stránka mi trvala hrozně dlouho. Někdy kolem strany čtyřicet jsem si ale začala uvědomovat, že to vlastně není tak špatné a kniha mě zcela pohltila. Když jsem si totiž zvykla na autorův osobitý styl psaní, bylo nemožné přestat číst.

Celý příběh je vlastně docela zvláštní a nutí nás hodně přemýšlet. A, jak se hlavní hrdina této knihy sám pojmenoval, navštíví velkou spoustu lidí. A díky tomu vidí, že každý z nás má nějaké problémy, a postupně se těm lidem snaží pomáhat s nimi bojovat. Skrze tyhle trable autor čtenářům vštěpuje hodně mouder, která by možná sama o sobě mohla místy znít hrozně klišoidně, ale do této knihy neskutečně sedla. Navíc se mi líbí, že díky tomu, kolik lidí v knize potkáme, jde vidět, že nezáleží na tom, jak šťastní byste měli být, protože bez ohledu na to, co si myslí ostatní, máte právo na to mít nějaké vlastní pochybnosti a starosti.

Kniha ukazuje, jak silná a slabá zároveň může být láska. Jak důležité je pro nás mít člověka, kterého milujeme, jak důležitá je pro nás stabilita. Jak každá naše volba ovlivní i ty ostatní a jak musíme volit mezi tím, co je správné pro nás, a co je správné pro ty okolo nás. Mám v ní dost možná okolo stovky lepíků, sto pasáží, které mě nějakým způsobem zasáhly a donutily knihu zavřít a přemýšlet o tom všem, o čem píše.

Je skvělé, jak odlišné lidi si autor vybíral, aby každý den psal o jejich životě. Dívka s depresí, chlapec na drogách, pohřeb, LGBT pochod, lidé různé rasy, váhy, pohlaví, náboženství... Překvapilo mě, jak blízce jsem si dokázala představit A, když on vlastně neexistoval v pravém slova smyslu. Přesto mě jeho myšlenky a pocity hluboce zasáhly. Rhiannon mě místy rozčilovala, ale v určitém zlomovém okamžiku na konci knihy, který pro mě rozhodoval o tom, zda ji budu mít ráda, nebo ne, a zda celá kniha pro mě bude mít význam, nebo se z ní stane jen další romance s menším přesahem, se rozhodla správně, a tehdy jsem ji pochopila. Byla prostě člověk a ne každý člověk nám sedne, přesto ji autor napsal reálně.

Jediné, co mě trochu mrzelo, je, že jsem se nedozvěděla tolik o oné hlavní myšlence knihy. Proč A cestuje z člověka na člověka, může tedy v nějakém těle zůstat déle? Na konci to autor totiž trochu rozehrál, ale potom to nechal úplně otevřené. Nicméně možná se více dozvím z dalších dílů, protože v této sérii jsou ještě dva další.

Mrzí mě, že je kniha tady v Česku tak málo známá, zasloužila by si mnohem víc čtenářů. Není pro každého, spíše než děj jsou zde hlavní myšlenky a pocity, její závěr není nijak strhující, ale lepší být nemohl. Kniha končí tak, jak začala, mírně, trochu zvláštně, ale na rozdíl od začátku mi její poslední věty dávají dokonalý smysl.

Autor: David Levithan
Překlad: Tomáš Bíla
Žánr: fantasy
Série: Den co den (1)
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 344
Cílová skupina: ti, kteří v knihách hledají přesah
Mé hodnocení: 91 %

Komentáře

  1. Knížku jsem četla nějaký pátek zpátky a je plná skvělých myšlenek. A tehdy jsem ji měla z knihovny, ačkoliv už dlouho přemýšlím, že si ji pořídím domů. Protože tohle je orpavdu knížka, ke které je radost se vracet.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To určitě, už se těším, až si ji přečtu znovu :)

      Smazat

Okomentovat

Velice děkuji za komentář. Jakmile se dostanu od knihy k notebooku, odpovím na něj. :)