Protože jsem byla dříve aktivní členkou wattpadovské komunity, vydání fantasy příběhu Terry März jsem mohla sledovat díky všem skupinám na facebooku z první ruky. A tak, když se mi naskytla příležitost si její vydanou knihu přečíst a zrecenzovat, neváhala jsem ani chvíli.
A v čem vlastně celá kniha tkví? Strážkyně Hadiya se po zjištění o svém původu vydává do magického světa jménem Tolara. Obklopená samotou a nevědomostí si najednou není jistá, komu může věřit. A když se jí začnou zjevovat tajemství i lidé z její mlhou zahalené minulosti, bude ještě více odhodlaná zjistit pravdu a vypomoct při záchraně celého světa.
Když jsem se začetla, byla jsem více než nadšená. U fantasy miluji rozvitá souvětí plná přirovnání a metafor a přesně tímhle stylem psaní autorka vládne. Je hutný a zahryzne se vám přímo do vašeho čtenářského nitra, což je přesně to, co na knihách zbožňuji.
Ovšem jak rychle jsem se začetla, tak rychle mě čtení přestalo bavit. Brzy mi konzistence vět začala způsobovat zmatek v celém ději, což jen umocňoval fakt, že autorka skákala tam a zpátky a dobrou polovinu knížky jsem prostě netušila, co se děje.
Navíc se mi obecně všechno zdálo až moc rychlé. Připadalo mi, že nečtu začátek epické fantasy trilogie, ale spíš synopsi prvního dílu, protože mi tam chyběla nějaká zajímavá omáčka, každá scéna se odehrála moc rychle a vlastně mi přijde, že se tam nic nestalo. Pořád se jen řešil vztah mezi protagonisty, to, že je Hadiya královna, a že musí zachránit svět.
Na konci už to sice začínalo být trošku zajímavé a i mě to víc bavilo, ale tady mluvím třeba o posledních padesáti stranách. Jinak jsem se při čtení víceméně nudila a často jsem přeskakovala řádky.
A když se vrátíme k Hadiye a ostatním postavám, ty mi na celé knize vadily asi nejvíc. Když čtu, potřebuju mít dostatek času je poznat a vžít se do nich, což znamená, že bytostně nesnáším, když autoři na scénu pouští rychle až moc postav. A tohle přesně se tady stalo. Výsledek? Zaprvé bych vám teď neřekla barvu vlasů ani jediného člověka, jména jsem se učila dost problematicky asi do druhé třetiny knihy a žádného z hrdinů ani padouchů jsem si nezamilovala. Fakt, kdyby je autorka všechny pozabíjela, asi by mi to ani nevadilo.
Navíc mě při čtení rušila nejednotnost ve slovní zásobě. Když máte nějakou postavu, netvoří ji jen to, jak ji popíšete. Její charakter se skládá z každého činu a každého slova, které vypustí z úst. A proto, když se na scéně objeví člověk, který v jednu chvíli mluví, jako by ho pustili z vězení, a vzápětí používá jeden archaismus za druhým, prostě to na mě působí tak, že si autorka úplně neujasnila, jaký vlastně bude.
Ale abych jen nekritizovala, pochválit musím fakt dobře vytvořený svět, kde vše fungovalo tak, jak má, a věřím, že při jeho tvorbě si autorka dala dost záležet.
Ale abych jen nekritizovala, pochválit musím fakt dobře vytvořený svět, kde vše fungovalo tak, jak má, a věřím, že při jeho tvorbě si autorka dala dost záležet.
Nakonec bych ale ráda řekla, že Terry má obrovský potenciál a já věřím, že když bude dost psát, rozvine ho do úžasné podoby. Jen nevím, jestli by knize neprospělo, kdyby ještě chvíli zůstala na wattpadu. Nicméně přeji hodně štěstí s dalšími díly a doufám, že třeba i mé rady pomohou k protlačení toho potenciálu na povrch. Takže tímto Terry ještě jednou děkuji za knihu!
Žánr: fantasy, historické
Série: Hra 1
Rok vydání: 2019
Rok vydání: 2019
Nakladatelství: vlastním nákladem
Počet stran: 300
Cílová skupina: ti, kteří rádi podporují začínající české autory
Cílová skupina: ti, kteří rádi podporují začínající české autory
Mé hodnocení: 31 %
Knížku jsem taky viděla na Wattpadu a chtěla se k ní někdy vrátit :) No, možná ji zkusím ale asi nebudu čekat velké zázraky :) Pěkná recenze :)
OdpovědětVymazatDěkuju! :) Říkám to vždy, čím menší očekávání, tím lepší :D
Vymazat