Intriky hodné George R. R. Martina | Císařovy čepele

V listopadu jsem začala spolupracovat s knižním nakladatelstvím Fantom Print, které se zabývá mimo jiné produkcí knih mého nejmilejšího žánru, fantasy. Když jsem si tedy měla zvolit knihu, kterou jim zrecenzuji, věděla jsem přesně, po čem půjdu. Temné, drsné, plné intrik a vražd. Stačilo mi jednou prolítnout jejich katalog, abych zjistila, že Kronika Netesaného trůnu tohle všechno splňuje a je přesně to, co chci.

Brzy jsem na instagramu začala objevovat, že si tuto knihu vybralo mnohem více recenzentů a všichni si ji chválili. Má očekávání tedy, aniž bych to chtěla, vzrostla někam do skalnatých výšin kláštera, takže když mi kniha přišla, okamžitě jsem se do ní pustila a přečetla alespoň pár stran.

V knize se nám naskýtají tři pohledy na jeden epický příběh. Císař říše Annurian je mrtev a těm všímavějším začíná být jasné, že jeho smrt nebyla pouhou náhodou. Přichází na to i jeho tři potomci, které na světě zanechal, mladší syn Valyn, který se kdesi v horách cvičí, aby se stal členem vražedné letky, dědic trůnu Kaden někde v klášteře, kde se pokouší zvládnout učení svých mistrů mnichů a přímo ve středu celé události jeho dcera Adare. Ať už v klášteře odříznutém od všeho či v hlavním městě, kde to tepe nepříjemnostmi a zradou, císařští potomci jsou v nebezpečí, zvlášť když se začnou moc ptát. A pokud chtějí přežít ve světě, kde přítel pro moc zradí přítele, budou se muset naučit, jak to dokázat dříve, než vrazi jejich otce zjistí, že to neumí.

Knížka má vcelku pomalý rozjezd, což ovšem není pro čtenáře vyšší fantasy nic neobvyklého, takže mě to ani nezaskočilo. Když se do knihy hlouběji ponoříte, budete schopni na posezení přečíst stovky stránek. Je ovšem důležité z tohoto rozjetého čtecího nasazení nevypadávat a knihu si šetřit na dobu, kdy na ni budete mít čas, protože je opravdu těžké se znovu a znovu začítat.

Já sama ji četla v době, kdy nám uzavíraly známky, takže jsem prvních sto stránek louskala hrozně dlouho a pomalu nic jsem z nich nevěděla. Hlavně začátek je ale právě důležité přečíst tak nějak pospolu, protože autor vás nešetří a hází na vás jedno jméno za druhým a vy se nestačíte divit, kolik lidí a bohů v tom světě žije.

Když se vám ale podaří ve všem zorientovat (k čemuž trochu slouží i menší přehled na konci), vychutnáte si perfektní příběh, ke kterému už nemám žádné výhrady. Styl psaní je přesně takový, po jakém v tomto typu knih toužíte. Je hutný a vy si užíváte každé slovo, jako by to byl javorový sirup. Přemýšlíte nad každou větou a hledáte možné skulinky, které by vám prozradily víc, než je psáno.

Děj má hlavu a patu, každá drobná zápletka parádně navazuje na tu další a ani chvilku se při čtení nemůžete nudit. Nějaké věci možná odhadnete, protože na poměry historického fantasy to není nic úplně nového, ale stejně má kniha schopnost vás něčím překvapit.

Nejvíce si ale zamilujete hrdiny. Spisovatel je totiž opravdu Spisovatel s velkým S. Vytvořil takové postavy, které milujete, nebo je chápete. Já sama jsem nenašla nikoho, s kým bych nesouznila. Všichni jsou lidští a reální, mají své cíle, sny a tužby, své démony, které skrývají pod povrchem, ale stejně se na nich a na jejich chování hluboce podepisují.

A právě kvůli tomu, jak je tato kniha úžasná, lituji toho, že se o ní tolik nemluví. Jedná se o opravdu kvalitní kousek, který, i přes své mouchy, řadím k té kvalitní četbě. O tom svědčí i fakt, že jsem posledních dvě stě padesát stran dočetla za jeden den a rozhodně jsem neměla pocit, že jsem přehlcená.

Pokud vás zajímá pravé fantasy ve stylu Pána prstenů a Hry o trůny, zcela určitě dejte Kronice Netesaného trůnu šanci. Já jsem o ní doteď ani nevěděla a to si tato kniha opravdu nezaslouží. Takže moc děkuji Fantom Printu za výtisk a já jdu napjatě očekávat, co se stane ve druhém díle.

Autor: Brian Staveley

Překlad: Hana Vlčinská

Žánr: fantasy

Série: Kronika Netesaného trůnu
Rok vydání: 2016

Nakladatelství: Fantom Print

Počet stran: 448
Cílová skupina: milovníci Hry o trůny a Pána prstenů

Mé hodnocení: 84 %