Martin Špatenka: Chtěl jsem dostat mladé ke čtení.

Nedávno jsem začala spolupracovat s nakladatelstvím Backstage Books, díky kterému jsem objevila Skryté národy od Martina Špatenky. Kniha mě okamžitě zaujala svým námětem, a když se mi tedy naskytla příležitost udělat s tímto autorem rozhovor, neváhala jsem ani chviličku.

Martin Špatenka je český spisovatel, amatérský fotbalista a BI analytik. Pochází s města Teplice, které se nachází na severu Čech. V současné době pracuje pro společnost Merck, kde se snaží najít účinné látky na léčbu rakoviny. Ve volném čase si rád zahraje nějakou hru, ačkoli už na to nemá tolik času, píše sci-fi příběhy a kóduje weby. Jednou by se rád podíval do vesmíru, ale zatím o něm může jen psát.

Kdy jste začal se psaním a co vás k němu přivedlo?

Začal jsem před osmi lety a přivedla mě k tomu myšlenka, že bych jednou po sobě chtěl něco zanechat. Něco, co vydrží dlouho. Nicméně motivace byla slabá a kniha rostla, ale pomalu. Pak přišly dva protikladné impulzy. První, že jsme čekali miminko. Teď synovi budou už tři roky. Než se ale stihl narodit, zemřel mi otec a v tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Sám po tátovi nemám nic, nic, co by mi připomínalo jeho osobnost. Kromě kuchařky, kterou psal a mám na ni skvělé vzpomínky. Řekl jsem si, že to tak nemůžu nechat, musím dokončit Skryté národy za každou cenu. Od té chvíle jsem se soustředil na knížku a po dvou letech jsem ji dopsal. Ostatně, právě smrt mého otce a mé pocity jsou součástí příběhu. I to, jak si v dnešní době nemůžeme dovolit truchlit, není na to čas.

Měl jste ambice vydat knihu hned od chvíle, co jste začal psát?

Ambice nebyla. Chtěl jsem to napsat pro sebe, vytisknout pár desítek kusů a rozdat je. Pak mě ale oslovil pan Toman z BB, když jsem hledal tiskárnu, a přesvědčil mě, že ji můžeme vydat oficiálně.

Jakými třemi slovy byste charakterizoval vaše psaní?

Improvizace, věčnost, zmatek.

Co se vám na vaší knize líbí nejvíce?

Já miluju propracovaná universa. A moje hlava si usmyslela, že je v ní ukryt vesmír, který chce na povrch. Připravuji druhý díl a prequel v podobě legendy ze Skrytých národů, který bude koncipován jako pohádka pro děti, mé děti především.

Je něco, co byste teď s odstupem na knize změnil?

Změnil bych jen pár slov, která jsem neodchytal. Jinak jsem spokojený, určitě bych mohl příběh více natáhnout, ale chtěl jsem, aby to bylo svižné čtení a nenudilo. Chtěl jsem tím i dostat mladé ke čtení. Aby viděli, že číst knihy neznamená jen Babičku, Romea a Julii nebo obrovského Tolkiena. Aby podpořili svou fantazii a odtrhli se od filmu.

Plánujete pokračování nebo příběh ze stejného světa?

Ano, jak už jsem zmínil, mám v hlavě obrovské universum, které má čím překvapit, ale chybí mi nejdražší komodita na světě, čas.

Jak probíhalo vydání Skrytých národů?

Dlouho, chaoticky a draze. Byla to jízda, která má šťastný konec bez nehod, ale teď už vím jak na to a další bude rozhodně poklidnější.

Co byste doporučil lidem, kteří píšou a chtějí vydat knihu?

To bych se asi opakoval, ale určitě to chce pevné nervy, spoustu čtenářů a překousnout tu nechuť pročítat a upravovat příběh pořád dokola.

Čtete hodně? Jaké žánry vyhledáváte?

Vyhledávám převážně sci-fi a fantasy. Na nic jiného mě neutáhnete. Bohužel moc nečtu… Nebo si to alespoň myslím, určitě mám co zlepšovat. Desítky knih ročně fakt nedám.

Četli jste Skryté národy? A pokud ne, chystáte se na ně? Já si myslím, že se jedná o knihu, která určitě má co nabídnou, a jsem moc ráda, že se chystá pokračování, na které se určitě brzy vrhnu.