Přeskočit na hlavní obsah

Humbook 2018

První říjnová sobota. Kolikátého vlastně bylo? Ano, jistě, šestého. Lidé se vzpamatovávali z náročného týdne, někdo z nich možná dokonce sáhl po knize a pár stran přečetl. Bylo hezky, takže se nějací dobrodruzi třeba vydali na výlet. Šestý říjen byl ve všech ohledech den jako jiný. 
Prý se sice konal nějaký knižní festival, ale tam stejně asi nikdo nešel. Tam ale musela být nuda! Samé přednášky a besedy o ničem... Nebo ne?


Jak už jste možná pochopili, v sobotu 6. 10. se v Kongresovém centru v Praze konal již třetí ročník literárního festivalu pro čtenáře young adult literatury. Na festivalu vystoupily české i zahraniční hvězdy (Pavel Bareš, Sara Raasch, Claudia Gray...), moc zajímavé osobnosti českého booktubu tam radily, jak na této platformě uspět, Pavel Renčín zase vyprávěl o tvůrčím psaní. Konaly se workshopy, na každém rohu bylo místečko, kde jste si mohli sednout a číst... Což je na knižním festivalu vážně potřeba! 
Já osobně jsem navštívila už svůj druhý ročník a mohu tedy oba roky porovnat. Rozhodla jsem se tedy tento článek pojmout spíše z organizačního hlediska, neboť své dojmy už jsem rozepisovala na instagramu

VIP TAŠKA 

Když někdy v srpnu začal předprodej vstupenek, každý knihomol se na něj vrhl jako divoké zvíře, aby ukořistil VIP vstupenku, která vám zaručovala vstup na autogramiádu. Vím, že kolem toho tehdy byl celkem velký poprask. Lidé si stěžovali, že si ji nestihli koupit, a tudíž si knihy nemohli nechat podepsat. Ale když jsem přišla hodinu před začátkem autogramiády do sálu, kde měla být, a viděla tu frontu přede mnou... Ti spisovatelé by se opravdu zbláznili, kdyby měli podepisovat všechno.
Kromě vstupu na autogramiádu byla v ceně vstupenky zahrnuta také VIP taška s různými dárky od sponzorů a s knihou. Minulý rok jsem v ní našla Dívku z inkoustu a hvězd, která mě moc nezaujala, takže jsem se letošní knihy obávala. Ale to, co tam dali, to byla paráda! Nemohla jsem tomu uvěřit. VIP návštěvníci dostali Krutého prince. Na knihu jsem se dívala už předtím a věděla jsem, že si ji budu muset koupit.
Kromě knihy tam byly dvě záložky, ukázková hra, super zápisník a spousta sladkostí a jiných maličkostí. Myslím, že to vychytali vážně báječně a obsah této tašky byl zatím nejlepší.

PROSTORY

Každý rok byl největším strašákem festivalu právě výběr místa. Na akcích tohoto typu je opravdu důležité vybrat vzdušné, velké prostory, kde můžete procházet, aniž byste třem lidem šlápli na nohu. A letos se to podařilo. (Ale mně se i tak povedlo někomu šlápnout na nohu.) Kongresové centrum bylo velké, otevřené a čisté. Brzy jsem se tam zorientovala, a dokonce jsem se ani jednou neztratila. A to je velký úspěch, vážení.

STÁNEK S KNIHAMI 

A tímto se dostáváme k prvnímu bodu, který bych si pomysleně zařadila do věcí, které se nepovedly. A tím vůbec nemyslím vybavení stánku, protože to bylo úžasné. Velký výběr knih, knižní svíčky, funko POP!, to všechno bych uvítala i příští rok. Ale jde mi spíše o celkovou organizaci. Vzhledem k tomu, že stánek měl čtyři strany, všude se hromadili lidé a vybírali knihy, nebylo jaksi možné se zařadit do fronty. Ona totiž ve výsledku žádná nebyla. A když jste tak malí, jako já, je pro vás těžké se procpat davem, nabrat knihy a nataženou pěstí se probíjet k pokladně. Takže si myslím, že mnohem lepší by bylo, aby se ve čtvrtém ročníku stánek vrátil do takové podoby, kdy jasně víte, kde je fronta.
A co jsem si tedy z tohoto stánku nakonec ukořistila? No, bohužel se mi toho podařilo koupit fakt hodně. Kromě jedné svíčky a figurky taky pět knih. Nakonec si říkám, jestli nás tímto krokem organizátoři nechtěli uchránit před tím, abychom celý říjen jedli jen rohlíky a sprchovali se venku za deště...

AUTOŘI A JEJICH BESEDY

Bohužel jsem se nedostala ani na jednu besedu ze zahraničními autory, ale alespoň jsem stihla přednášku o dystopiích s Petrou Stehlíkovou a Pavlem Barešem. A byla jsem fakt ráda, že se mnou jel taťka, protože za mě stál ve frontách. Řeknu vám to takhle; pokud byste chtěli mít podpisy od všech českých autorů, nebudete celý den dělat nic jiného, než stát ve frontách. Lidé se u stolečků na podpisy shlukovali ještě, než samotní autoři přišli.
Takže do příště bych určitě popřemýšlela nad tím, jak vymyslet samotné autogramiády. Možná by se dost času ušetřilo i tím, kdyby se naplánovaly podobně jako ty zahraniční. Zkrátka by v určený čas byla autogramiáda všech českých autorů. To je ale věc, nad kterou by se dalo debatovat opravdu dlouho.
Každopádně si myslím, že všechen ten čas ve frontách za těch pár prohozených slov stál. Ačkoli jsem tedy většinu té fronty nestála, stihla jsem tam dojít, když přede mnou bylo asi sedm lidí. Byla to zrovna čekačka na podpis od Bareše a Stehlíkové a musím říct, že jsem ještě nepotkala tak báječného autora, jako je Pavel Bareš. Tímto nechci nikoho urazit, se spoustou z nich jsem nemluvila a ti, se kterými ano, byli taky moc milí... Nicméně tento člověk si mě (a nejenom mě) získal svou velkou oddaností, dá-li se to tak říct, k fanouškům. Každému se snažil vymyslet věnování na míru, s každým se vyfotil a ten jeho kostým. Uznejte, že tento člověk si ze sebe vážně umí udělat legraci.

ATMOSFÉRA

A i kdyby celý festival dopadl po organizační stránce katastrofálně, nelitovala bych a další rok jela znovu. Protože atmosféra je něco, co se nedá vytvořit uměle. A díky ní je Humbook jedinečný. Stovky knihomolů na jednom místě, v kostýmech, s knihami v rukou a úsměvem na tváři... To je to úplně nejkrásnější.
Budu ráda, když se se mnou podělíte o vaše dojmy z Humbooku. Co se vám líbilo, co se nelíbilo, zda pojedete i příště... Budu se těšit na vaše názory!

Komentáře

  1. Moc pěkný článek, se vším s tebou souhlasím :) Byla jsem letos poprvé, takže srovnávat nemůžu, ale byla jsem nadšená! Těším se na příští rok :) A taky b se mi hodil někdo, kdo by za mě stál fronty :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! :) No, nebudu popírat, že to má nesporné výhody. :D

      Smazat
  2. Moc hezký článek. Kdybych to bývala věděla tak tam jdu hned taky, jsem vášnivá čtenářka. No snad se podaří příští rok :) Byla bych tam jako v ráji :)
    Přeji hezký zbytek dne :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Určitě ti budu držet palce, aby ti to vyšlo. :)

      Smazat
  3. Ach joo, tak teď ještě více lituji toho, že jsem to letos nestihla. Teda já to nestihla ani loni... vlastně jsem to nestihla nikdy :D Vždycky plánuju, že si tam zajedu a nikdy mi to nevyjde :(
    Každopádně tvůj článek mě namotivoval k tomu, abych se příští rok víc snažila... akorát se bojím, že bych tam byla schopná nechat úplně všechny mé finance a opravdu se pak musela živit jen rohlíky a sprchovat se za deště :D

    OdpovědětSmazat
  4. Na Humbooku jsem nemohla chybět, byla to skvělá akce. Příští rok se jednoznačně chystám jet tam znovu. Akorát mě mrzí, že v programu bylo tolik lákadel, že se bohužel nedalo všechno stihnout.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem toho stihla tak o polovinu méně, než jsem chtěla. :D

      Smazat

Okomentovat

Velice děkuji za komentář. Jakmile se dostanu od knihy k notebooku, odpovím na něj. :)