Milý příběh první lásky | Eleanor a Park

Autor: Rainbow Rowell
Překlad: Jana Kunová

Originál: Eleanor and Park

Žánr: dívčí romány, young adult

Série: Eleanor a Park (1)

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: Yoli

Počet stran: 335

Další díla autora: Fangirl

Eleanor je dívkou s bujnou, rezavou kšticí a menší nadváhou. Parka zase každý zná jako toho asijského chlapce, který se snaží nevyčnívat z davu a myslí si, že jedině tak dokáže přežít střední školu. Když do autobusu vkročí Eleanor, Parkovi okamžitě přijde na mysl, že je cokoli – jen ne nenápadná. Ani jednoho by přitom ani ve snu nenapadlo, že se ze slušného uvolnění sedačky v autobusu stane něco, na co budou oba vzpomínat do konce svého života. Na první lásky, a na ty pravé obzvláště, se totiž nezapomíná.

***

Blížilo se léto a já toužila po nějaké jednoduché, sladké knize, u které si odpočinu od deseti měsíců plných dřiny a učení. Na Eleanor a Parka jsem si dělala zálusk už delší dobu, takže jsem využila závěrečného vysvědčení a vedle jiných knih dostala právě tuto.

„Neexistujou žádný šťastný konce.“

Hodněkrát autoři do svých příběhů zasazují hlavní hrdiny, kteří jsou neoblíbení, chudí, něco jim nejde nebo mají nějaké protivné vlastnosti. Ovšem ve většině případů se jedná o lidi, kteří jsou krásní, hubení a dokonalí, a proto je ostatní nemají rádi, takže jsou ve výsledku úplně dokonalí. Jenže Rainbow Rowell udělala skvělou věc, a to, že hlavní hrdinka není nejkrásnější ani nejhubenější. A Parkovi se ze začátku nelíbí. Jenže jakmile se do sebe zamilují, vzhled už není tak důležitý.

Zůstaneme u postav, přesněji u Parka. V těchto knihách mi často připadá, že se autoři snaží dávat co největší důraz na romantickou linku, čímž zanedbávají právě složitost hrdinů. Ovšem zrovna Park byl jednou z nejpromakanějších postav, o které jsem v tomto žánru četla. A Eleanor taktéž, ačkoli mi často lezla na nervy. Chování vedlejších postav jsem ale někdy nechápala. Kupříkladu Tina mi ze začátku připadala jako celkem milá holka, poté se z ní vyklube bestie a nakonec zase něco jiného.

„Když se nedokážete zachránit sami, má vůbec
smysl vás zachraňovat?“

Příběh plynul hezky a rychle mi ubíhal. Částečně za to mohla opravdu zajímavá dějová linka, ale z většiny na tom má podíl styl psaní, který knihu dělá takovou, jaká je. Ačkoli mi věty někdy připadaly příliš usekané, dohromady tvořily něco unikátního.
Ze začátku jsem si myslela, že se pouštím do klasické young adultovky, která ve mně nic nezanechá, ale ani neurazí. Jak já jsem se spletla! Od druhé kapitoly, hned, jak jsem alespoň částečně poznala hlavní hrdiny, mě doprovázel takový nepříjemný pocit. Ten, co se ve vás usídlí před bouřkou, protože nevíte, jak hrozná bude. Jestli se dostanete domů, než začne pršet... Zkrátka jsem tušila, že se stane něco špatného, jen jsem nevěděla, co to bude, ani kdy to na nás autorka vybalí.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a přečetla jsem ji za necelý den. Ponocovala jsem kvůli ní a odkládala ji, až když jsem jednu stranu četla pětkrát, protože jsem v půlce vždy usnula. Nejradši bych to ale neudělala ani tehdy.
Celá kniha skvělá... a ten konec. Co to bylo? Bude pokračování nebo...? Jak to mohla tak useknout? Vážně, nikdy jsem nečetla nic, co by mi tak strašně zkazilo dojem z celkového díla.

Do knihy jsem se zamilovala a v nejbližší době si od její autorky musím přečíst další díla. Pokud budou alespoň stejně dobrá, věřím, že si jejich čtení náramně vychutnám. Eleanor a Park je jedinečná kniha a jsem si jistá, že se k ní budu ráda vracet. Bohužel musím do hodnocení započítat i konec, který mi požitek z díla malinko zkazil. Takže to nakonec vidím na čtyři hvězdy.