Podvody, lži a nebezpečí | Prohnilé město

Autor: Leigh Bardugo
Překlad: Julie Žemlová
Originál: Crooked Kingdom
Žánr: young adult, fantasy
Série: Šest vran (2)
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 432
Další díla autora: Griša


V Ketterdamu nikdo nehraje férově. Kaz Brekker vymyslel geniální plán, sehnal perfektní komplice a loupež dovedl ke konci. Svůj úkol splnil, ale místo pohádkové odměny na něj čekal podraz. Nyní má pouhý týden k tomu, aby dokázal nalézt a zachránit dívku, ve které možná vidí víc než jen přínos svému gangu. Vše je ještě těžší, když se do hry začne opět dostávat droga, která možná zničí nejen svět Grišů.

***

Šest vran jsem četla před nějakými pěti měsíci a stále si živě pamatuji každý okamžik z děje. Do knihy jsem se zamilovala, takže když jsem zjistila, že má brzy vycházet druhý díl, ihned jsem si ho objednala. Bála jsem se, že ten předchozí nasadil laťku moc vysoko, takže jsem se do knihy snažila pouštět bez nějakých větších očekávání, ale moc to nešlo. Prohnilé město je prostě moc omílané, takže k němu, jako ke každému bestselleru, musím mít velké nároky.

„Žádný slzy, žádnej funus.“
Příběh jsem si chtěla užít a číst ho hodně dlouho, aby brzy nebylo po něm. A že jsem ho vážně protahovala! Bohužel to bylo spíš tím, že jsem na čtení jednoduše neměla čas. Denně jsem přečetla takových pět deset stránek, ale ani to nešlo najednou. Kvůli tomuhle všemu jsem z knihy vlastně nic neměla.
I když jsem toho z příběhu původně moc nepobrala, stále jsem věděla, že Leigh Bardugo píše prostě úchvatně. Dokázala mě hned vtáhnout do děje, přesto jsem se v něm celkem ztrácela. Po týdnu jsem čtení Prohnilého města vzdala, protože jsem si ke knize vytvořila maximálně nechuť. Kolem sto padesáté stránky jsem ale konečně dostala příležitost se do knihy pořádně dostat a stálo to za to. Během jednoho dne jsem knihu dočetla a nemohla jsem se odtrhnout.
Autorčin styl vyjadřování, to, jak uvěřitelné byly její dialogy, reálné situace a všechno to, co dělá tu knihu tím, čím je, se mi zdá zázračné. Ačkoli jsem si Grišu původně nechtěla přečíst kvůli všem těm negativním názorům, asi to vážně risknu.

Bojujeme do posledního dechu.“
Díky rozmanitosti postav jsem si svým vlastním způsobem každého zamilovala už v Šesti vranách. Teď, když jsem se jim ale provrtala ještě hlouběji do duše, neexistuje z hlavní šestky nikdo, koho bych vážně nemilovala. Třeba Wylan mi v minulém dílu připadal opravdu nevýrazný, ale tady... Bylo to jednoduše parádní!
Nebudu lhát, zápletky mi přišly opravdu geniální. Proti tomuhle bylo vloupání do Ledového paláce dětská hra a já jsem si někdy připadala tak zmatená, že se prostě musím klanět na tím, jak chytře autorka vše vymyslela. U knihy jste museli přemýšlet a nikdy jste nevěděli, co bude následovat. Celý příběh je prostě jedinečný.
Také musím pochválit seznam postav a mapy, které příběh skvěle doplňují. Myslím si, že právě tyto drobnosti ukazují, jak moc si autorka dala na konečné verzi záležet.

Dlouho jsem přemýšlela, kolik hvězd knize dám. Kvůli mému čtecímu bloku na začátku jsem se přikláněla ke čtyřem, ale díky skvělým zápletkám a báječnému rozuzlení vím, že si autorka i příběh samotný zaslouží maximální počet. Nevím totiž, proč by měla kniha pykat za to, že jsem měla moc práce.

Komentáře

  1. Prohnilé město mě zatím čeká, ale díky tvojí recenzi se těším ještě víc! Paráda :-)
    Měj se krásně ♥

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice děkuji za komentář. Jakmile se dostanu od knihy k notebooku, odpovím na něj. :)