Mrazivý příběh Krásky a zvířete | Dvůr trnů a růží

Autor: Sarah J. Maas
Překlad: Ivana Svobodová
Originál: A Court of Thorns and Roses
Žánr: young adult, fantasy
Série: Dvůr trnů a růží (1)
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 440
Další díla autora: Skleněný trůn


Feyre je devatenáctiletou dívkou, která žije jen pro druhé. Zoufale se snaží uživit své dvě starší sestry i otce, kvůli čemuž ona sama musí denně lovit. Když uprostřed krušné zimy objeví velkého vlka, neváhá a zastřelí ho. Netuší, že jediným šípem rozpoutala něco velkého. Když se o smrti jedné z víl dozví v Prythianu, zemi ovládané tajemnými bytostmi, bude Feyre donucena splatit svůj dluh.

***

Sarah J. Maas je jistě jedním z jmen, která musí znát každý milovník YA knih. Proto je pro mě celkem ostuda, že jsem od ní zatím četla jen jednu knihu. Dvůr trnů a růží jsem četla těsně před minulým Humbookem, ale poté se od série nějak odklonila. K Vánocům jsem dostala druhý díl, hned při vydání zakoupila ten třetí a nyní jsem si na knihy konečně udělala čas.

„Protože jsem tě nechtěl nechat bojovat samotnou. 
Nebo tě nechat samotnou zemřít.“
Od knížky jsem měla obrovská očekávání. Příběh je často srovnávám s autorčinou druhou sérií a názory na ně jsou velmi dobré, často se ale rozcházejí v tom, které z autorčiných děl je lepší. Bála jsem se, že má očekávání budou moc velká.
Příběh mě upoutal od samého začátku. Autorka barvitě líčí a popisuje, což jen umocňuje Feyřina láska k umění. Díky tomu, že miluje barvy, si vše dokážu živě představit a každý odstín rozlišuje do nejmenších detailů. Sice mě celkem štvalo, že na stranách ožila další Katniss s lukem, avšak chápu, že by se jí po lese nechtělo lovit jen s nožem.

Postava Feyre mi tedy připadala celkem ohraná, stejně tak její otec. Když ale autorka představila Nestu a Elain, sestry hlavní postavy, silně si tím u mě napravila reputaci. Jejich chování bylo neotřelé, sice mi připadalo, že na nich Maasová zdůrazňovala hlavně to špatné, ale já si tam našla to dobré. A Nesta se rázem stala mou první oblíbenou postavou! Řekla bych totiž, že se jedná o příklad opravdu silné ženy.

„Buď vděčná za své lidské srdce, Feyre. 
Lituj ty, kdo necítí vůbec nic.“
I další postavy, které se v průběhu děje objevovaly, na mně zanechaly buď silně pozitivní nebo naopak negativní dojem. Myslím si, že autorka dokázala skvěle vystihnout charakter každé z nich s ohledem na jejich minulost a podmínky, které jejich dosavadní život provázely. Asi ani nemusím zmiňovat, že mým jasným favoritem je naprosto báječný Vladař. (Tímto zdravím všechny další milovnice Rhysanda!) Jak už je u mě celkem zvykem, Tamlin ani Feyre, hlavní postavy, mi k srdci nepřirostly. Připadá mi ovšem, že by se stovky let staré víly mohly chovat trochu dospěleji. Vím, že se to k žánru asi hodilo, navíc nevím, jak by se devatenáctiletá holka mohla zamilovat do chlapa s chováním starce, přesto mi to nějak nesedělo.
Dějově byla kniha vážně zajímavá. Rozdělila bych ji na dvě části, z čehož jsem tu druhou vážně nečekala. Při čtení jsem si vzpomněla na muzikál Čarovný les, kdy už jsem čekala konec, ale scénárista přidal další kus. Jenže tady se mi to v porovnání s filmem líbilo.
První hrubá polovina knihy mi tedy připadala celkem předvídatelná, ovšem u té druhé jsem musela jen valit oči. Zároveň se tam ale objevily i chvíle (třeba hádanka od Amaranthy), kdy jsem si říkala, že Feyre musí být absolutně hloupá, když to prostě nedokáže. Nebo vše naopak vyřešila moc rychle.
Strašně se mi líbí, jak byla pojata představa víl i dalších kouzelných bytostí. Jde vidět autorčina obrovská představivost a schopnost vykreslit něco fiktivního tak dokonale, že vám připadá, že na vás Bogge vyskočí ze skříně.

Kniha se mi moc líbila, přesto ale nevím, proč je série tak oceňovaná. Autorka píše kvalitně, píše čtivě, ale od příběhu, který má zástupy fanoušků, jsem čekala něco víc. Takže když to shrnu, myslím si, že si knížka zaslouží čtyři hvězdy. Doufám ale, že mi Maasová dokáže, že je opravdu tak perfektní, jak o ní každý tvrdí.


Komentáře