Pravda čeká za branami bezpečí | Replika

Autor: Lauren Oliver
Překlad: Romana Bičíková
Originál: Replica
Žánr: dívčí romány, young adult, sci-fi
Série: Replika (1)
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 456
Další díla autora: Chvíle před koncem


Gemma i Lyra si jsou v ledasčem podobné. Ani jedna nikdy doopravdy nepoznala svět, který na ně čeká za branami svých vězení. Jenže zatímco Lyře v poznání brání skutečné hradby, Gemma je jen obětí starostlivosti svých rodičů. Obě dívky ale zjistí, že pokud chtějí skutečně poznat, co znamená žít, budou muset utéct. Ostrov poblíž Floridy, kde vězní tisíce takových, jako je Lyra, se stane místem, které změní jejich dosavadní životy. Dokáží se ale s pravdou vypořádat?

***

Když mi přišla kladná odpověď na spolupráci od Dobrých knih, měla jsem ve výběru své první recenzní knihy od nich hned jasno. Replika mě mezi březnovými novinkami zaujala hned - svým námětem, překrásnou obálkou i originálním poskládáním celé knihy.
Když jsem si ke knize pročítala komentáře na Databázi knih, celkem mě zarazilo, že má docela málo čtyřhvězdičkových i pětihvězdičkových hodnocení. Ani to mi ale nezabránilo v pořízení knihy. Celkem často se mi totiž stává, že knížky, které se většině nelíbí, mám moc ráda.



Když jsem se do knihy pustila, celkem mě zarazila délka první kapitoly u Gemmy i u Lyry. Posléze jsem ale zjistila, že tři strany má opravdu jen první kapitola, takže to považuji spíše za klad. Rychleji jsem si mohla zvolit, jak budu knihu číst. A že to bylo těžké! Nechtěla jsem číst dvakrát ten samý příběh, tak jsem to nakonec tak nějak střídala po kapitolách, ačkoli nevím, zda úplně pravidelně. Nejhorší na tom totiž bylo, že jakmile jsem se začetla, musela jsem knihu zase otočit a začíst se do jiného příběhu. Tomuto faktu celkem pomohlo i to, že kapitoly končily v dost zajímavých momentech.
Autorka by si ovšem měla dávat pozor na přehršel zbytečných informací. Hned v té první kapitole na mě vyskočila spousta podivných jmen (kupříkladu Palmolive, u mě ale stále vede Paprika) a já si je nebyla schopna zapamatovat. Tento jev jsem zaznamenala i později, kdy na mě vyskočila hromada odborných slov, která jsem moc nechápala.
Jinak byl ale styl psaní autorky moc dobrý. Lauren Oliver píše vtipně, čtivě a osobitě. Navíc mě velmi pobavilo zjištění, že Lyra vymýšlí vlastní slova. A jednou z nejlepších věcí pro mě bylo to, že jsem knihu mohla kdykoli otočit, když mi někdo z příběhu začal trošku vadit.
Měla jsem chuť číst pořád dál. Kniha ve mně vyvolávala spoustu emocí od strachu po radost. Několikrát jsem se dokonce přistihla, že se u čtení pitomě křením.
Kniha se zaobírala hlavně samotnými replikami, takže osobnosti postav se nedaly úplně dobře rozpoznat. Jediné postavy, co se mi tak nějak uložily v paměti, byly samozřejmě Lyra, Gemma a také Pete. Líbí se mi, že autorka hodně propojovala minulost a vzpomínky (hlavně u Lyry) s přítomností a činy. Díky tomu jsem byla schopna odhadnout, proč někdo dělá to, co dělá. Lyra mi ovšem někdy svou tupostí lezla celkem na nervy. Trochu mi svým způsobem myšlení připomínala Floru z Jediné vzpomínky Flory Banksové. Doufám, že v dalším díle se dostane více pozornosti rodičům Gemmy, jelikož jejich charakter mi přišel taky moc zajímavý.
Kniha je vážně promyšlená a nechybí zde zvraty. Čím blíže jsem byla ke konci, tím se mi dostávalo více odpovědí, ale zároveň se na mě nabalovala kupa otázek. Myslím si, že autorka do knížky vložila i poselství, kterého si všimne jen opravdu pozorný čtenář. Dvojím pohledem na samou situaci nám vlastně ukazuje, jak moc subjektivní je pohled jednoho člověka.
Čekala jsem, že knize dám plný počet bodů, to by ovšem musela být úplně jinak zakončena. Četla jsem poslední kapitolu a očekávala nějakou bombu, vyvrcholení, prostě něco, čím by mi vyrazila dech. Ale na to, jaký měla kniha potenciál, skončila tak nějak nedodělaně. Připadá mi, že autorka už měla mít knihu dopsanou, ale ještě to nestihla, tak prostě něco napsala, aniž by o tom přemýšlela.
Celkově se mi ale kniha opravdu moc líbila. Na to, jak jsem se kvůli nízkému hodnocení bála, je vážně skvělá. Musím ovšem přihlédnout ke dvěma faktorům, které mé hodnocení bohužel sníží. Prvním z nich je nijaký konec, věřím ale, že v druhém díle se vše vyjasní. A tím druhým hromada překlepů a chyb ve slovosledu. Myslela jsem, že Šepotání nic netrumfne (s tou jejich chybou v anotaci), ale teď o tom začínám vážně uvažovat. Proto jsem se rozhodla, že knize dám velmi silné čtyři hvězdy. Třeba mě druhý díl překvapí a dostane se mu plného počtu.
Za knihu moc děkuji Dobrým knihám. Spolupráce s nimi byla velice přínosná a paní Mrázová, se kterou jsem komunikovala, velmi milá. Doufám, že se rozhodnou se mnou dále spolupracovat, ale i kdyby to nevyšlo, určitě mě tato zkušenost moc obohatila. Knihu si můžete koupit zde a knihy jí podobné naleznete tady

Komentáře

  1. Nevypadá to špatně.

    Já právě čtu "Jak miluje Anna Marie aneb jak se v Čechách vaří pivo" a také plánuji napsat recenzi, až ji dočtu.

    "Lauren Oliver píše vtipně, čtivě a osobitě"
    - není to spíše o dobrém překladu? kolikrát vtip v cizím jazyku není v češtině vtipný...

    "A tím druhým hromada překlepů a chyb ve slovosledu."
    - to taky nevím, jestli je úplně chyba autorky... když jsem se učil angličtinu, často jsem dělal chyby ve slovosledu, přesněji český slovosled jsem vkládal do angličtiny, což opravdu nelze...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za hodnocení. Ohledně dobrého překladu - mám na mysli určité části, které vyzní vtipně i v angličtině, ačkoli máš pravdu, že něco je o překladateli. Ovšem styl psaní se prostě zachová, překladatel není schopný naprosto pozměnit vyznění textu. Překlepy nejsou chyba autorky a já taky nepíšu recenzi na autorku. Dělám recenzi na knihu, která chyby obsahuje, což čtení celkem ruší. :)

      Vymazat
    2. Jasně, to chápu. :-)

      Vymazat

Okomentovat

Velice děkuji za komentář. Jakmile se dostanu od knihy k notebooku, odpovím na něj. :)