Skleněné město je mým domovem | Město ze skla

Autor: Cassandra Clare
Překlad: Eva Maršíková
Originál: City of Glass
Žánr: dívčí romány, young adult, fantasy
Série: Nástroje smrti (3)
Rok vydání: 201
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 480
Další díla autora: Temné lsti


Clary se ocitá ve středu kultury lovců stínů. Aby zjistila, jak zachránit svou matku, bude muset podstoupit řádu zkoušek, které Alicante nabízí. Valentýn je stále mocnější a zdá se, že s Nástroji smrti téměř neporazitelný. Jenže ve své dceři má mocného protivníka. Naučí se Clary ovládat své schopnosti nebo dovede svět stínů do záhuby?

***

Hodně jsme slyšela, že třetí díl představuje takový milník, který by Nástroje smrti měl dovést k dokonalosti. Kvůli tomu jsem se na tento díl velmi těšila. Už z anotace by mi ale bylo jasné, že to bude něco úžasného - řekněte mi, koho z vás nezajímalo, jak to vypadá v Alicante?
Kniha má hned od začátku velká spád. Celkem mě překvapilo, jak rychle se vše dělo, ale zároveň tam nic nechybělo. Jediným minusem, který jsem kvůli tomu našla, byla malá nepropracovanost z hlediska postav. Připadalo mi, že se někteří místy chovali až neuvěřitelně. Navíc mi celkem vadí ta situace mezi Clary a Jacem. Celkově nechápu ten jejich vztah, kdy chvíli nejsou sourozenci, potom jsou, pak je jim to jedno, pak se na sebe ani nemohou podívat, pak zase nejsou, pak zase jsou... Je to děsně matoucí!
Její styl psaní ale zůstal zachován. Miluji, jak Cassandra Clareová píše. Nikdy nevím, co se stane příště, což sice někdy může být celkem matoucí, ale má to i své nepopiratelné klady. Když jsem začtená do jejích knih, připadá mi, že se vše odehrává přímo přede mnou. Přesto jsem ještě nikdy necítila ten obrovský tlak ve chvílích, kdy šlo hrdinům o život.
Do knihy jsem se okamžitě začetla a první část přečetla téměř bez dechu. Vážně se to četlo krásně a já byla tak ráda, že této knize konečně dám pět hvězd... Jenže v druhé polovině to autorka prostě musela zase zkazit.
Vše šlo vážně dobře. Události byly nečekané, postavy se mi začaly vkrádat do srdce a stále víc jsem chápala jejich činy. Jenže potom jsem se do toho prostě zamotala. A takhle umí všechno zamotat jen Clareová.
Brzy už jsem nevěřila naprosto nikomu a ničemu, jelikož jsem si říkala, že to stejně není ta pravá osoba nebo to prostě nějak nevyjde. Zvraty jsou potřeba a pro knihy vážně dobré, ale tady je toho prostě přehršel. Ačkoli se mi druhá a třetí část knihy zdála poněkud táhlá, což ještě prohloubil fakt, že ta první byla vážně rychlá, u čtení jsem se bavila. Přesto jsem se ale na čtení netěšila tolik, jako jsem se těšila předtím. Nezažívala jsem už ten pocit, kdy prostě nemůžu dělat nic jiného, než že budu neustále číst a číst.
Konec mě upřímně překvapil, což je u této série poprvé. Jsem ráda, že se neřídila klasickým scénářem, který jsem zaznamenala u prvního a druhého dílu, čemuž nejspíše hodně pomohla právě změna prostředí. Závěr knihy byl vážně epický a spoustu věcí vyjasnil, ačkoli ani po dočtení si nejsem jistá, co se vlastně přesně stalo. Jsem hodně zvědavá, o čem budou další tři díly, jelikož mi připadá, že by z Nástrojů smrti mohla být nadprůměrná trilogie.
O hodnocení mám dost smíšené pocity. Vidím autorčin obrovský posun, který mě trochu přiměl k tomu, dát šanci i jiným knihám, které mě hned nezaujaly. Přesto tam ale byla spousta chyb a na pět hvězd to asi zase nevidím. Proto zůstanu u čtyř a doufám, že Město padlých andělů si mě konečně získá.

Komentáře