Zima proti jaru | Sníh nebo popel

Autor: Sara Raasch

Originál: Snow like Ashes

Žánr: dívčí romány, young adult, fantasy

Série: Sníh nebo popel (1)

Rok vydání: 2017

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 296

Další díla autora: Led nebo oheň

Dříve prosperující zimní království je kvůli zlobě a touze po moci jarního vládce ztraceno. Ze spousty obyvatel byly hromady vyvražděny a další uvězněny v pracovních táborech, kde jsou vykořisťováni. Jen třináct jich uprchlo a do dnešních dnů přežilo pouze osm bývalých Zimanů. Mezi nimi je i Meira - sirota snažící se ovládat své city k zimnímu princi a bojující za obnovení zimního království. Po nalezení poloviny medailonu, který propůjčuje království magii, jsou blíže než jindy, ale i Meira brzy zjistí, že nic není tak, jak se zdá.

***

Ke knize jsem se dostala kvůli překrásné obálce, která mě opravdu okouzlila. Navíc v recenzích nedopadala špatně a celkem mě zaujala i samotná myšlenka, takže jsem si knihu koupila. Ovšem tehdy jsem ještě netušila, že původně byla napsána dvanáctiletým já autorky, což se na knize silně podepsalo.

Neříkám, že dvanáctiletí autoři neumí psát. Spousta z nich píše lépe, než většina dospělých. Ale nepřipadá mi, že by to byl autorčin případ. Kniha byla plná klišé, zvratů, které ale každý čekal a neunavitelně otravné hlavní hrdinky.

Když bych měla charaktery rozebrat více, musím zkrátka začít u Meiry. A já si myslela, že nikdo nepřekoná Americu. Jenže America alespoň měla nějakou podstatu, kdežto Meira... Připadá mi, že jí autorka dala tak dvě vlastnosti, kterými nás chtěla naštvat, a zbytek její osobnosti prostě neexistoval. Já nechápu, jak to dokázala, ale Meira je typický příklad neuvěřitelně marysueovské hrdinky. Je to sirotek, všichni jí říkají, že nemůže na výpravu, protože není schopná, ale když tam proklouzne, nalezne něco, co ostatní hledají šestnáct let! Bože, vždyť ta holka by přece měla být neschopná, když je tam těsně předtím pasáž z jejího souboje, kde prohraje. Nemůže dokázat něco tak důležitého a těžkého. Navíc se zde objevil další klasický milostný trojúhelník, který se tam naprosto nehodil. Takže k dokonalostem hlavní hrdinky můžeme přidat to, že je naprosto zbožňovaná. Ohledně dalších postav nemůžu nic říct. Snad kromě Therona, který vnesl do neuvěřitelného stereotypu alespoň trochu zábavy, jsem nenašla nikoho, o kom bych měla co říct.
Hned ze začátku tam autorka vyvalila hrozné množství jmen a postav, takže já doteď nevím, kdo je kdo. Možná i to pomohlo tomu, že jejich osobnosti jsem nějak nepostřehla.

Ohledně popisů a charakteristik taky nemám nic závažného. Já nevím, koukám do svých poznámek a vidím jediné slovo; Nuda. Já nevím, ty popisy a všechno - bylo to prostě nezábavné, nezáživné a taky jsem, což se mi už dlouho nestalo, místy přeskakovala odstavce a četla jen dialogy.

K celkovému příběhu jsem měla asi přílišná očekávání. Čím dál jsem četla, tím jsem byla zklamanější. Čtení mě opravdu nebavilo a těšila jsem se, až s tím skončím. Připadalo mi, že psaní autorka ani nebrala vážně a snad ponechala tu původní verzi. Četla jsem spoustu amatérských knih na wattpadu a polovina z nich byla lepší, než kdy bude tohle.
Knize ale musím přiznat jedno - četla se lehce. Byla psaná tak jednoduše, že jsem prostě stránky obracela a ani jsem nevěděla, jak se to stalo. To ale nic nemění na tom, že mě to prostě nebavilo.
Miluji vymyšlené fantasy světy, kde je možné všechno, ale v této zemi mě nic nezaujalo. Názvy hlavních měst různých královstvích mi připadaly opravdu zvláštní - a ne v tom dobrém smyslu slova -, jelikož je pojmenovala po prostředním měsíci každého období (ačkoli s trochu pozměněnými písmeny).
A do třetice všeho dobrého; Mapa. Více kladů tam vážně nenajdu. Já prostě miluji, když má fantasy příběh klidně i několik map. Ráda si je prohlížím a hledám, kde asi hrdinové jsou. To je vážně pecka!
Kdybych měla knihu nějak zhodnotit, nejspíš řeknu velmi silný podprůměr. Kniha byla to nejhorší, co jsem četla od založení tohoto blogu, a proto jí dám zatím nejnižší hodnocení. V recenzích se snažím hodně zdůrazňovat klady, protože se mi tam přece jen něco líbí, ale tady to nejde. Proto tedy dávám jednu hvězdu za mapu, polovinu té druhé za jednoduchý styl psaní a druhou polovinu za Therona.