Přeskočit na hlavní obsah

Tahle kniha není pro tebe!

Na světě je spousta lidí a každému se líbí něco jiného. A tak je to i se čtenáři a jejich oblíbenými žánry. Každý nemůže číst fantasy a nenávidět romance nebo poezii. Jak se říká - sto lidí, sto chutí. A proto mě hrozně naštvalo, když jsem zaslechla větu: „Tahle kniha není pro tebe!“
Měla bych vlastně tomu ignorantovi, který tuto větu pronesl, poděkovat. Kdyby nebylo tohoto chytrého spolužáka - můžeme ho nazývat Harry -, neměla bych nápad na tento článek. V hodině literatury měl jiný spolužák referát a Harry na něj křikl, že je na tuto knihu malý. Dobře, kdyby přinesl leporelo, nic neřeknu, ale komiksy čtou i dospělí lidé. Proto mi to nedalo a kromě obhajoby spolužáka jsem tento článek musela napsat.

Představte si, že by všichni knihomolové světa četli jen sci-fi. Nebylo by to hrozné? Autoři ostatních žánrů by to měli marné. Knih by byl neustálý nedostatek - kusů i samostatných děl. A bylo by to hrozně nudné. Myslím si, že tento článek je podobný jako ten, kde jsem vám vtloukala do hlavy definici slova knihomol; milovník knih. Říct někomu, že není správný knihomol je stejné, jak říct někomu, že je na tu knihu malý. Že je pro něj moc hubená. To, že jsem knihomol, přece neznamená, že nemohu číst útlé knihy. Nebo snad ano? Proč by měl člověk, který nečte knihy, tedy diktovat někomu, co má číst?
Já miluji Harryho Pottera a Magisterium - obě série jsou zařazeny v beletrii pro děti. Mám je kvůli cílové skupině přestat číst? To je jako byste řekli, že se čtrnáctiletá holka nemůže dívat na film bez omezení. Nebo nemůže jíst přesnídávky, protože jsou od čtyř měsíců.
Myslím, že každý by se nad tímto chováním měl zamyslet. I kdyby se takto nechoval sám - všichni jsme přeci jedna komunita lidí, kteří mají rádi knihy. A je jedno, jaká ta kniha je. I kdyby byla sebevětší brak, nemůžeme soudit člověka, který tuto knihu čte, špatně. jemu se totiž líbí stejně, jako se nám líbí naše oblíbené knihy.
Jak na takové chování reagujete vy? Budu moc ráda, když se se mnou podělíte v komentářích o váš názor.

Komentáře

  1. Někomu něco literárně zakazovat je hloupost, opravdu platí tisíc lidí tisíc chutí. Ale někdy jsou "zákazy" opodstatněné, když mi bylo asi deset chtěla jsem si přečíst Malého prince, ale mamka mi ho vzala z ruky s tím, že tomu nebudu rozumět, ať si pár let ještě počkám. A musím jí poděkovat, protože měla pravdu. Zákazy ne, doporučení ano.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář. Máš pravdu, že zrovna Malý princ by se v útlém věku nejspíš nedal pochopit. :)

      Vymazat

Okomentovat

Velice děkuji za komentář. Jakmile se dostanu od knihy k notebooku, odpovím na něj. :)