Knihomolské ohlédnutí za dubnem

Je to tady. Duben uběhl snad ještě rychleji než březen a máme tu druhé měsíční shrnutí. Na tento měsíc jsem si přichystala plán se čtením, ale dodržela jsem pouze dvě knihy. Poté jsem totiž onemocněla a přešla mě nálada na nějaké moc složité čtení (alespoň v rámci YA literatury).
Bála jsem se, že se zaseknu na Nástrojích smrti, protože jsem je četla téměř celý měsíc. Zbýval asi týden do konce měsíce, který jsem promarodila, což mi dopomohlo ke konečnému výsledku.

Město ztracených duší

Cassandra Clare pro mě vždy byla královnou fantasy. Svůj svět lovců stínů má promyšlený do posledního kousíčku a píše naprosto dokonale. Jenže v některých jejích dílech jsem si všimla toho, že se prostě nevyvede. A Město ztracených duší bylo jedním z nich. Ačkoli se mi druhá polovina této série líbí více než první, tento díl mě zklamal. Po dočtení jsem ani neměla chuť na ten poslední a také mě to přivedlo do jakéhosi čtecího bloku.

Město nebeského ohně

Poslední díl Nástrojů smrti s názvem Město nebeského ohně byl nejlepším dílem z celé série. Autorka jemně zakončovala osudy všech postav, které ještě více proplétala, příběhu nic nechybělo a čtení jsem si jednoduše užívala. Nejvíce mě potěšilo, jak se kniha propojovala s trilogií Pekelné stroje. Takže pokud se sérií váháte, jděte do ní. Skvělé čtení to sice není celou dobu, ale tohle za to stojí.

Bez srdce

Na tento příběh jsem se dlouho těšila a konečně jsem se k němu dostala. Bez srdce mě okamžitě vtáhla do děje a nepustila mě. Byla kouzelná a plná všeho, co v knize má být, ale zároveň mi srdce rozdupala na miliony malých kousíčků. Pokud bych se měla rozhodnout, jaký příběh k Alence v říši divů mám nejraději, rozhodně zvolím tento. Marissa Meyer dokázala něco úžasného a já se moc těším na její další knihy.

Alenka v kraji divů a za zrcadlem

Tento příběh zná snad každý. Viděla jsem filmové zpracování, které se mi moc líbí, četla hodně knih, jež se původním příběhem od Lewise Carrolla inspirovaly, takže jsem se rozhodla, že je čas i na ni. Bohužel se mi příběh moc nelíbil. Je jistě obdivuhodné, kolik nápaditosti a originality do knihy autor vložil, mně to nicméně připadá jako to jediné, co je na Alence výjimečného. 

Alenka v říši zombie

K této knize jsem neměla nijaká očekávání. Od Geny Showalter jsem ještě nikdy nic nečetla a už z anotace jsem se bála, že se bude jednat o klišé. Příběh mě ale neuvěřitelně překvapil a hned jsem se do něj zamilovala. Jedná se o něco, co tu ještě nebylo, i samotný text je psán velmi osobitě. Od Alenky v říši zombií jsem se jednoduše nemohla odtrhnout a jsem moc zvědavá, co přinese druhý díl.


Během dubna jsem si objednala jen dvě knihy, za což jsem na sebe náležitě pyšná. Jedná se o průvodce seriálem Teorie velkého třesku od A do Z a ilustrované vydání třetího dílu Harryho Pottera. Zároveň se mi ale dařilo v soutěžích a já vyhrála skvělé humbookovské tričko, potterovský plakát a svou první Funko Pop postavičku; Hermionu, přesněji řečeno ji v šatech z Vánočního plesu.
Během příštího měsíce bych si chtěla dočíst Alenku v říši zombie: Za zrcadlem, kterou mám rozečtenou, poté se vrhnu na povinnou četbu a ve zbytku času snad konečně přečtu Dvůr, který už tak dlouho odkládám. Přesto vím, že to stejně dopadne úplně jinak a já budu ráda, když si ze svého TBR listu odškrtnu jednu z vybraných knih.
Jak jste na tom byli v dubnu vy? Jste spokojení se svými knižními výsledky? 

Komentáře