Příběh plný zapomínání a vzpomínání | Jediná vzpomínka Flory Banksové

Autor: Emily Barr
Překlad: Tomáš Bíla
Originál: The One Memory of Flora Banks
Žánr: dívčí romány, young adult
Série: Jediná vzpomínka Flory Banksové (1)
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 256
Další díla autora: zatím nejsou 


Flora Banksová nemá krátkodobou paměť. Několikrát za den se jí už do jejích deseti let vymaže, co za celý den zažila. Veškeré své zážitky si zapisuje na žluté papírky, na ruku nebo do sešitu, aby si je mohla kdykoli přečíst a nebyla tak zmatená. Jenže v jeden večer, kdy se plahočí kolem pláže, potká kluka své jediné kamarádky Paige, Drakea, který se s ní ale rozešel. Bude jí s ním nádherně, dokonce se políbí, ale ví, že ráno už si nic z toho nebude pamatovat. Jenže když se probudí, na všechno si vzpomíná. Drake další den odjede, Paige se s ní nebaví a její rodiče ji nechají doma samotnou, takže není divu, že se Flora vydá na pořádnou výpravu.

***

Ze začátku jsme četla dál jen proto, že jsem zoufale doufala, že se to nějak rozjede. Autorka vesměs nic nepopisovala, takže jsem si prostředí musela představovat jen dle vlastní fantazie, což mi celkem vadilo, protože já na knihách barvité popisy miluji. Kdykoli Flora něco zapomněla, vše bylo napsáno znovu, takže to, že jí je sedmnáct vím už asi milionkrát. Ze začátku mě to celkem iritovalo, ale bez toho by asi její amnézie nebyla uvěřitelná.
Od začátku jsem nevěděla, do čeho přesně jdu. Nebyla jsem si úplně jistá, zda jsou mé dedukce o vývoji správné a vesměs nebyly. Tohle mě na příběhu hrozně upoutalo.
Flory mi bylo hrozně líto. Chvíli mě sice rozčilovala, ale brzy jsem si na ni zvykla. Nejvíce mi na ní vadila asi to, jak byla dětinská, což je ale pochopitelné, protože se vlastně „zasekla“ v deseti letech. Ostatní postavy mě nijak nezaujaly. Zato mi velice vadila Paige. Flora byla spíš oběť a Paige se na ni sprostě vykašlala, ačkoli něco slíbila. Postupem času jsem si na ni ale nějak zvykla a jednou mě i příjemně překvapila. Kdo mi ale vadil stránku od stránky víc, byl Drake. Nejdřív jsem ho měla strašně ráda, ale potom... Prásk! Nemůžu ho vystát.
U této knihy mě přebal moc nezaujal. Není to tak, že bych se na něj namohla ani podívat, ale prostě se mi nějak nelíbí. Sice se k příběhu úplně jemně hodí (myslím to tak, že ne každý si to možná uvědomí), ale mě prostě nějak neučarovala.
Příběh na mě velice silně zapůsobil. Byl plný zvratů a poukázal na to, že všechny nemůžete házet do jednoho pytle. Při čtení jsem se kolikrát rozohnila a chtěla si to jít s někým z knihy vyříkat. Knížka měla prostě všechno.
Nečekala jsem, že se mi bude kniha tolik líbit. Přistupovala jsem k ní bez nějakých očekávání, ale jsem za to ráda. Možná i to přispělo k tomu, že jsem se do ní zamilovala. Takže mi nezbývá nic jiného, než dát plný počet bodů! 

Komentáře

  1. Mam ji doma už asi dva měsíce. Asi se na ni teď vrhnu. :) akorát ji mám francouzsky, tak to jsem zvědavá, jak to přelouskám. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páni, francouzsky? Budu držet palce! :D Určitě si ji přečti, opravdu stojí za to. :)

      Vymazat
    2. Děkuji, snad se mi taky bude líbit :)

      Vymazat
    3. Nemáš zač. Určitě bude! :)

      Vymazat
  2. Mohla by to být poměrně fajn oddychovka, ale až tak moc mě asi nezaujala, ale někdy se k ní třeba dostanu, kdo ví. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě taky hned nezaujala, ale věř mi, že za přečtení vážně stojí! :)

      Vymazat

Okomentovat

Velice děkuji za komentář. Jakmile se dostanu od knihy k notebooku, odpovím na něj. :)