Bude ze mě učitelka?

Víte, má maminka i babička jsou učitelky, takže jsem od mala říkala, že jí budu taky. Jenže jsem velký rapl a poté, co jsem sestřenici rozplakala, když jsem ji zkoušela z angličtiny, jsem od tohoto snu odpustila. Jenže po hodině matematiky za mnou přišel spolužák a zeptal se mě, zda mu to vysvětlím. A tohle všechno začalo pouhým videohovorem přes Facebook.

Strašně se mi zalíbilo to, že někomu dokážu pomoct. Navíc mě opravdu těší, - nebudu lhát - když mě někdo poslouchá. A budu tedy klidně mluvit o odmocninách. Žádosti se nabalovaly a mě z toho šla hlava kolem. Za jeden den doučovat tři lidi? To už je moc! A tak mě jednoho dne napadla...

... studijní skupina! Budu všechny doučovat dohromady, sejdeme se u někoho doma a probereme látku před testem. Vždyť to je geniální!
Zeptala jsem se pár spolužaček a nakonec místo nabídla i několika spolužákům, z nichž projevila polovina velký zájem. Ve facebookové skupině jsme si domluvili termín a doučování mohlo začít.
Nikdy mě nenapadlo, že bych někoho mohla doučovat. Každopádně mám z toho moc dobrý pocit. A pokud vás o vysvětlení látky také někdo žádá, můžete zkusit to, co já. Má to totiž řadu velkých výhod!

1. Když učíš ty je, zároveň si učivo pořádně zapamatuješ!
2. Upevníš si tak vztahy mezi spolužáky!
3. Pokud něčemu nerozumíš, neboj se zeptat i ty jich. Nezapomínej, že žák je jenom tak dobrý jako jeho učitel.
4. Pokud máš své spoluskupinovníky alespoň trochu rád/a, jistě zažiješ spoustu legrace i s lidmi, se kterými se jinak vídáš jen ve škole!

A abych odpověděla na otázku v názvu tohoto článku - doufám, že ne! Myslím si, že ke svému bytí potřebuji stejně staré lidi a uznání. A nalijme si čistého vína, učitelům se nedostává ani jednoho. Ale kdo ví, co se za pár let stane... Třeba budu učit i děti těch, které doučuji teď.

Komentáře

  1. Tak to je super, že vedeš takovou skupinu a pomáháš spolužákům :) já takhle pomáhala vždy jen nárazově, když někdo něco chtěl vysvětlit a krutě se mi to nevyplatilo. Jen mě zneužívali, aby zvládli některé testy a tak. Práce učitelky je hrozně nevděčná, člověk se snaží a děcka (hlavně puberťáci) se mu smějí za zády, neposlouchají, já bych na to třeba neměla nervy. Proto tolik obdivuju lidi, co pracují jako učitelé a jsou v tom dobří, mají respekt a baví je to :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) Sice slýchávám něco v tom stylu: "Ty budeš někoho doučovat? I když máš dvojku?" A on má přitom třeba čtyřku. Jenže já to dělám pro ty, kteří mou pomoc chtějí a ne ty, kteří si z ní dělají jen legraci. A tak to je i u učitelů, snaha se v dnešní době moc neoceňuje, a proto skoro nikdo z nich už neučí opravdu zábavnou formou. Žáci si to se svým chováním k autoritám nezaslouží.

      Vymazat
  2. To je super nápad :) Budu se teď také hlásit na pedák, ale na neučitelské obory:) Jinak to skupinové doučování mi přijde vážně super, u mě ve třídě je akorát škoda, že většina mých spolužaček nestojí o spolupráci, ale spíš jen o správné odpovědi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové lidi taky znám. A jiní zase stojí jen o to, aby mě jen nervovali. :D

      Vymazat
  3. Opět moc milý a příjemně pozitivní článek :) Těžká otázka a ještě těžší odpověď co z koho bude, mně je tolik, kolik je, a stále tak nějak nevím, kým chci být ... prozatím jen sama sebou...schovaná za blogem a vším, co k tomu patří :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice děkuji za komentář. Jakmile se dostanu od knihy k notebooku, odpovím na něj. :)